Bolest na hrudi u dětí: Kdy zbystřit a jak reagovat

Bolest na hrudi u dětí může rodiče znepokojit, a to oprávněně. Ačkoliv ve většině případů nejde o nic vážného a příčina bývá banální, je důležité umět rozpoznat situace, kdy je na místě zvýšená opatrnost a vyhledání lékařské pomoci. Náš průvodce vám pomůže zorientovat se v možných příčinách a poradí, jak v různých situacích postupovat.

Rozlišení mezi běžným nepohodlím a vážnějšími symptomy

Dětský pláč je pro nejmenší jediným komunikačním prostředkem k vyjádření svých potřeb. Způsob, jakým se dítě projevuje, se však mění s věkem a okolnostmi. Nářek způsobený bolestí se obvykle liší od běžného dětského pláče a nelze jej snadno utišit standardními metodami, jako je dudlík, krmení, výměna plenky či objetí.

Signály, které by vás měly znepokojit:

• Pláč během kojení: Pokud potomek křičí při krmení, může to naznačovat bolest, například v důsledku zánětu středního ucha.
• Neustupující, intenzivní nářek: Často se vyskytuje v pravidelnou denní dobu a bývá spojen s kolikou, která obvykle vrcholí kolem šestého týdne života. Děti mohou křičet a zdvihat nožičky k bříšku, což může signalizovat nejen koliku, ale i vážnější stav.
• Neobvyklé ticho: Chronická bolest může dítě zcela vyčerpat. V takovém případě může být nezvykle klidné, apatické, vyhýbat se očnímu kontaktu a stiskat si nebo si držet bolestivou část těla.
• Tahání za ucho: U batolat je to častý zvyk, ale pokud si dítě současně sahá na ucho a má horečku nebo příznaky nachlazení, je na místě podezření na zánět.

Specifické problémy u starších dětí a adolescentů

Chronické nebo opakující se bolesti nejsou vzácné ani u starších dětí a dospívajících. Vždy je vhodné konzultovat tyto obtíže s pediatrem, abyste vyloučili vážnější příčiny a případně zahájili adekvátní léčbu.

Akutní bolest břicha: Náhlá bolest břicha může být způsobena virovou infekcí, ale i závažnějším stavem, jako je například zánět slepého střeva. Pokud se bolest lokalizuje v pravé části pod pupkem, je doprovázena nevolností, zvracením a dítě zaujímá specifickou klidovou polohu, může se jednat o apendicitidu.

Opakující se bolesti břicha a hlavy: Ústup bolestí břicha po vyprázdnění často naznačuje zácpu, méně často zánětlivé onemocnění střev. Pokud se bolest objevuje denně bez dalších symptomů, může jít o specifický typ migrény nebo tzv. chronické návratné bolesti břicha. Bolesti hlavy jsou často spojeny s virovými infekcemi, ale pravidelně se opakující bolesti, které se vážou na denní dobu nebo menstruační cyklus, mohou být projevem migrény, která se často projevuje i nevolností a citlivostí na světlo.

Bolest na hrudi: Co ji může způsobovat?

Bolest na hrudi, která se objevuje a mizí, případně se zhoršuje při tlaku, může být způsobena namožením svalů nebo zánětem žeberní chrupavky. Tyto potíže se často objevují při zahájení nového sportu. Po úrazu může bolest na hrudi signalizovat zlomené žebro nebo kolaps plíce. Trvalejší bolest je vzácnější a může naznačovat astma či zápal plic. Velmi ojediněle může být příčinou i onemocnění srdce. V případě doprovodných potíží s dýcháním, mdlob nebo závratí, zejména při pohybu, je nezbytné vyhledat lékaře.

Jak reagovat na dětské bolesti

Nezapomínejte, že i když lékař nenajde fyzickou příčinu, dítě prožívá nepohodlí. Pokud se obtíže objevují častěji během školního týdne, zaměřte se na situaci ve škole nebo družině. Chronické obtíže byste nikdy neměli ignorovat. V některých případech může být nutné zapojení týmu specialistů, včetně psychologa a specialisty na léčbu bolesti, k řešení komplexních dětských bolestí.

Respirační onemocnění a infekce u dětí

V České republice v současné době narůstá počet respiračních onemocnění, zejména u dětí do pěti let, které jsou až trojnásobně či čtyřnásobně více ohroženy než dospělí. Mezi nejčastější respirační nemoci dětí patří:

• Rýma, akutní zánět nosohltanu: Virové onemocnění s bolestí v krku a rýmou. Symptomy obvykle ustoupí do týdne, někdy však přetrvávají až dva týdny. Léčba je symptomatická.
• Akutní angína, akutní zánět hrdla: Může být způsobena bakteriemi (např. streptokoky) nebo viry. Streptokoková angína se projevuje bolestí v krku, horečkou, někdy bolestmi břicha a zvracením. V léčbě se uplatňují antibiotika. Virové formy mohou být doprovázeny rýmou, kašlem či aphami v ústech.
• Akutní zánět středouší: Nejčastěji postihuje děti od 6 do 20 měsíců. Rizikovými faktory jsou mužské pohlaví, genetika, umělá výživa, pasivní kouření a návštěva kolektivu. Projevuje se bolestí ucha, horečkou, neklidem. Diagnostika se opírá o otoskopické vyšetření.
• Zánět dutin: Při přetrvávajících příznacích virové infekce, jako je nosní sekrece a kašel déle než 10 dní, je třeba pomýšlet na sinusitidu. Příznaky zahrnují otok kolem očí, bolesti hlavy a tlak za očima.
• Zánět hrtanu: Převážně virové onemocnění postihující děti mezi 3. měsícem a 5. rokem života. Příznaky bývají horší v noci a při pláči, může dojít k dušnosti. Pomáhá chladný zvlhčený vzduch.
• Zánět průdušek: Většinou virové onemocnění s hlavním symptomem kašlem trvajícím 1 až 3 týdny. U starších dětí může být bolest na hrudi při kašli běžným příznakem.
• Zápal plic: Nejvýznamnějším bakteriálním patogenem je pneumokok. Přenos probíhá kapénkovou infekcí. Poslechově jsou patrné chrůpky. Diagnózu potvrdí rentgen plic.

Tietzův syndrom je jedním z možných vysvětlení bolesti na hrudi, která může mít různé příčiny od srdečních a plicních problémů po zažívací potíže nebo svalové dysfunkce.

Je důležité si uvědomit, že bolest na hrudi při kašli je nespecifickým příznakem, který může signalizovat jak mírné potíže, tak vážná onemocnění, a to i u dětí od raného věku. Rodiče mohou být znepokojeni, zejména pokud dítě hlásí bolest na hrudi.

U dospívajících se mohou objevit specifické problémy, včetně stenokardie (bolesti ischemického myokardu), retrosternální pálivé bolesti u refluxní ezofagitidy či žlučníkové bolesti, které je třeba odlišit od běžnějších příčin.